přeskočit na navigaci

HISTORIE MAGNETOTERAPIE V ČSR

Magnetoterapie se používá v ČR od padesátých let. První práce, dodnes nedoceněné a ve své době vysmívané publikoval Novák v oblasti dermatologie. Používal klec, ve které byl na několik závitů měděného drátu připojen zdroj přerušovaného stejnosměrného proudu.V žádném případě nešlo o zařízení splňující dnešní přísné požadavky na přístroje tohoto typu, nicméně určitý začátek to byl. Novák podával zprávy o úspěšné léčbě zejména dermatitid spojených s výrazným pruritem.

Dalším autorem, opět dosud nedoceněným, byl Hokynář se svojí skupinou, kteří se od sedmdesátých let zabývali dermatologickými onemocněními, včetně hojení bércových vředů, dále pak byly uváděny výsledky u některých neurologických chorob, včetně sklerózy multiplex. Poměrně velké soubory byly shromážděny u revmatických chorob, zejména degenerativních onemocnění pohybového aparátu. Jako zdroj magnetických polí bylo užíváno dvou paralelních cívek, mezi které se umísťovala léčená část těla. Šlo o magnetické pole statické, s indukcí řádově desítek mT.

Poslední publikované práce této skupiny se týkaly jak akutně vzniklých, tak chronických ischemií končetin. Bylo zjištěno, že pokud je magnetoterapie zahrnuta do komplexní léčby těchto onemocnění, má výrazný vliv na bolestivý syndrom provázející tato onemocnění a dochází k zesílení účinku běžně akceptovaných procedur.

Na počátku osmdesátých let vyvinul Prim. MUDr Jiří Chvojka CSc generátor pulzních magnetických polí a publikoval zprávu o překvapivých účincích tohoto zařízení na léčbu skeletu. V této době také MUDr Jiří Jeřábek vyvinul generátor pulzních magnetických polí ovšem poněkud odlišných biotropních parametrů. Od vzniku těchto přístrojů je možno datovat rozvoj komplexní metodiky pro užití pulzních magnetických polí v ČR.

V roce 1987 vydává Prim. MUDr Jiří Chvojka CSc první publikaci "MAGNETOTERAPIE její přednosti a úskalí", ve které jsou souhrnným způsobem uvedeny teoretické a praktické poznatky o této terapii.

V roce 1989 předkládá Prim. MUDr Jiří Chvojka CSc vědecké radě ministerstva zdravotnictví ČR zprávu o výsledcích klinických zkoušek z vybraných pracovišt. V roce 1991 otevírá Prim. MUDr Jiří Chvojka CSc první lůžkové oddělení magnetoterapie v ČR.

Bez obrovského úsilí prim. MUDr. Chvojky by tato metoda nebyla v České republice masově rozšířena, akceptována zdravotními pojišťovnami a používána oponenty a kritiky této metody „ vědeckými „ kapacitami rehabilitační společnosti.

otevřít obrázek v novém okně: Prim. MUDr. Jiří Chvojka

Prim, MUDr. Jiří Chvojka je proto považován za otce magnetoterapie v České republice.

ODBORNÉ PUBLIKACE

O užití pulzní magnetoterapie bylo v odborných časopisech publikováno mnoho zajímavých informací, ze kterých jsou vybrány následujíci příspěvky :

1. Revmatologie a rehabilitace revmatických onemocnění

Jeřábek /1981/ publikoval práci o účinnosti pulzní magnetoterapie u artroz nosných kloubů, spondylóz, humeroska- pulárních periartritid a m.Bechtěrev. Tento článek hodnotil účinky pouze kvalitativně a pro větší počet sledovaných diagnoz nebylo provedeno řádné statistické vyhodnocení. Uvádí, že zejména v případech artroz nosných kloubů byl dosažen výrazný analgetický účinek.

Thurzová a spol. /1984/ podávají zprávu o 34 pacientech léčených pro vertebrální algické syndromy. Autoři prokázali významný analgetický účinek, zlepšení spinálních funkcí, podstatné zredukování paravertebrálních spasmů.
U všech 15 pacientů léčených pro poruchu L-pateře byla magnetoterapie účinná, zatímco u CC a CB syndromů bylo plného účinku dosaženo u 6, dobrého účinku u 10 pacientů, u 3 pacientů magnetoterapie selhala. Valentová a spol. /1985/ potvrdili tento výsledek u 90 pacientů léčených lázeňsky. Klasickými lázeňskými procedurami bylo léčeno 30 pacientů, 30 pacientům bylo navíc " aplikováno magnetické pole" nezapojeným přístrojem /placebo skupina/ a 30 pacientů bylo kromě lázeňských procedur léčeno pulzním magnetickým polem. Výsledek byl obdobný. Dále bylo možno konstatovat, že placebo efekt byl minimální a v případech expozice magnetickým polem nebyly pozorovány vedlejší účinky a léčba byla dobře tolerována.

Václavík /1986/ aplikoval pulzní magnetické pole u pacientů s vertebrálním algickým syndromem, gonartrozami a epikondylitidami. Srovnal účinnost pulzní magnetoterapie s jinými elektroléčebnými postupy. Bezprostředně po léčbě nebyly nalezeny žádné výrazné rozdíly ve prospěch té či oné metody. Za zmínku však stojí dvojnásobně delší doba úlevy ve prospěch magnetoterapie. Bylo pozorováno, že v případech akutních vertebrálních algických syndromů docházelo k promptní úlevě, pokud byly exponovány spouštěcí body.

Kocián a spol. /1985/ ověřili účinnost magnetoterapie u koxartróz. V dvojitém slepém pokusu bylo nalezeno objektivní funkční zlepšení na hranici statistické významnosti, nicméně subjektivní zlepšení bylo vysoce výrazné. Ježek /1990/ toto pozorování potvrdil, navíc prokázal výrazné snížení otoků artrotických kolen.

Kovařovicová /1990/ u vertebrálních syndromů provedla srovnání s aplikací peloidních zábalů. Nalezla výrazné zlepšení Lasségueova manévru a Thomayerovy distance u léčených magnetickým polem. Subjektivní hodnocení vyznělo opět ve prospěch pulzní magnetoterapie. Nicméně jako otpimální se projevila kombinace obou procedur.

Jeřábek a Žideková /1985/ publikovali výsledky použití pulzní magnetoterapie u m.Bechtěrev. Všichni pacienti /16 žen ve věku 1948 let a 71 mužů ve věku 22-64 let/ byli hospitalizováni a byla tak možnost každodenního sledování včetně provedení běžného klinického vyšetření. Kromě základního onemocnění /stadia IIa - Vd/ byly přítomny další patologické stavy : DM u 8, hypertenze u 9, ICHS u 11, anemie u 5, hepatální léze /v.s. na podkladě toxického postižení jater/ u 21, renální kolika /anamnesticky/ a urolitiáza u  6, slepota jednoznačně na podkladě podávání antimalarik u 2 pacientů. Kromě magnetoterapie byla podávána doporučená nesteroidní antirevmatika a další léky pojící se s léčbou uvedených chorob. Avšak žádné rehabilitační procedury ani jiná fyzikální léčba nebyly prováděny. Pokud bylo možné, byly postupně redukovány dávky antirevmatik a analgetik. Hodnocení bylo prováděno na základě měření základních spinálních distancí - Schoberova, Stiborova, Thomayerova, úklony vlevo a vpravo, rotace hlavy vpravo a vlevo, brada-sternum, záklon hlavy před a po léčbě. U 48 nemocných bylo provedeno škálování bolesti pomocí analogové škály délky 120 mm, kdy nemocní vyznačili na počátku léčby svůj aktuální subjektivní stav. Po skončení léčby vyznačili na nové linii totéž. Délky od počátku byly měřeny a bylo provedeno statistické hodnocení. Kromě toho byla sledována nutnost podávání antirevmatik a analgetik. Běžné interní vyšetření bylo prováděno denně. Kontrolní skupina sestávala ze 14 pacientů léčených nezapnutým přístrojem /10 expozic/. Nebyly zjištěny žádné pozitivní rozdíly hybnosti před a po slepé léčbě, pouze u 2 žen a 2 mužů bylo zjištěno určité subjektivní zlepšení.

Po této slepé léčbě byla provedena magnetoterapie zapnutým zařízením, opět 10 expozic. Zde byly nalezeny pozitivní rozdíly v hybnosti i výrazná subjektivní úleva. Tyto výsledky byly natolik výrazné, že další nemocní byli léčeni již zapnutým přístrojem a byl srovnáván stav na počátku oproti stavu na konci. Ze získaných výsledků bylo patrné, že ve všech sledovaných parametrech hybnosti došlo k výraznému zlepšení.

Obdobné výsledky byly popsány Hlavatým /1989/ u 136 nemocných léčených pro stejnou diagnozu v lázních Jachymov. Trvání úlevy popsané Jeřábkem a Židekovou bylo minimálně 3 měsíce, maximum 9 let. Hlavatý uvádí minimální dobu úlevy 7 měsíců, maximum 2 roky.

2. Pediatrie

Jeřábek a spol. /1988/ popsali účinnost magnetoterapie u dětí trpících sinusitidami. Bylo léčeno 37 děvčat a 35 chlapců ve věkovém rozmězí 2 - 18 let. Magnetoterapie byla použita jako ultimum refugium po neúspěšné klasické léčbě antibiotiky /ATB/, nosními kapkami /NK/, solluxem, anemizací a opakovanými punkcemi. RTG vyšetření bylo provedeno před a po léčbě. Před léčbou bylo nalezeno ve všech případech homogenní zastínění paranasálních dutin. Jako kontrolní skupina sloužilo 17 náhodně vybraných dětí exponovaných nezapojeným přístrojem. Hodnoceny byly klinické známky sinusitidy, trvání léčby a rtg. obraz. Nebyl nalezen výrazný rozdíl v trvání léčby i když byl zaznanamenán jednoznačný trend ke zkrácení doby onemocnění zejména ve skupině léčené kombinací ATB a magnetoterapie. Zcela odpadla nutnost provádění punkcí. A konečně i skutečnost, že i když bezprostředně po skončení magnetoterapie zůstaly dutiny buď zastíněné nebo s nástěnnou hyperplazií, při kontrole za týden již byly čisté. To znamená, že magnetické pole v těchto případech patrně nastartuje zatím nejasné mechanismy zodpovědné za následný kladný výsledek. Protože v těchto případech jde vždy o expozici CNS, bylo provedeno rovněž hodnocení EEG prvních 10 léčených dětí. Nebyly zjistitelné sebemenší změny v záznamech EEG ani pomocí frekvenční analýzy.

Jeřábek a spol. /1988/ prokázali účinnost magnetoterapie u 83 dětských enuretiků /31 s hypertonickým, 26 s hypotonickým a 26 s dystonickým typem močového měchýře/ ve věku 3 - 14 let. Anatomické poruchy dolních cest močových, záněty, stres v rodině apod. byly vyloučeny, takže šlo o čistou neuromuskulární dysfunkci močového měchýře. Všechny děti byly vyšetřeny metodou komplexní radiodiagnostiky před a po léčbě. Kontrolní skupina sestávala z 10 náhodně vybraných dětí exponovaných nezapojeným přístrojem. Byla prováděna expozicí malé pánve. Hodnoceny byly následující parametry: pocit náplně močového měchýře, první pocit mikce, doba mikce, residuum, klidová náplň hrdla močového měchýře,tvar hrdla močového měchýře, uretrální konfigurace, cystometrická křivka a frekvence pomočování dle údajů rodičů.

3. Magnetoterapie v  lázeňské léčbě ischemických chorob dolních končetin

Benda a Dipoldová /1986/, Dipoldová a Benda /1988/ a Dipoldová a spol. /1991/ publikovali práce o účinku pulzní magnetoterapie u ICHDK jako komplikace DM. Komplexní léčba sestávala z Hauffe-Schweringerových koupelí, CO2 koupelí, speciálního tělocviku a tréninku chůze. Kromě této léčby byly aplikovány plynové injekce do oblasti Th11-L1 a nebo pulzním magnetickým polem exponována stejná oblast nebo byl použit stejný režim aplikace, ale místně na oblast DK. Případy diabetických neuropatií dobře odpovídaly na léčbu, kde byla zahrnuta pulzní magnetoterapie.
Klaudikační vzdálenosti i test vystupování na špičky byly výrazně zlepšeny.

4. Magnetoterapie v lázeňské léčbě neurologicky nemocných

Valentová /1987,1988/ použila pulzní magnetoterapii / v komplexní lázeňské léčbě spastiků a nemocných s Parkinsonským syndromem. Pro hodnocení byly použity jednoduché testy celkové pohyblivosti a vzpřimovacích mechanismů. Na konci léčby došlo k zlepšení testů chůze a změny polohy. Pocity napětí ve svalech se zlepšily, stejně tak jako vertebrální obtíže, celkové subjektivní zlepšení bylo popsáno u většiny pacientů, Objektivně však reflexologický gický nález na DK nebyl změněn. Nebyla nalezena žádná intolerance s ostatními typy léčby.

Valentová /1990/ publikovala práci o účinku pulzní magnetoterapie u 71 pacientů léčených pro RS. Komplexní léčba zahrnovala vodní procedury /CO2 koupele + vířívé lázně/, reflexní masáže, pohybovou léčbu a pulzní magnetoterapii. Hodnoceny byly pohybové testy a subjektivní zlepšení. Objektivní hodnocení, nevykazovalo významné rozdíly. Nicméně, subjektivní hodnocení vyznělo vysoce pozitivně pro magnetoterapii. Autorka uzavírá, že magnetoterapie byla vždy dobře tolerována a protože jde o metodu jednoduchou, lze ji užít i v ambulantní rehabilitační péči u takto postižených nemocnných.

5. Různé

Korynta a spol. /1985/ provedli studii účinnosti pulzní magnetoterapie u senilních makulárních degenerací I. a IIo, expozice regionis glabellae. U jedné ze skupin byly navíc aplikovány infuze papaverinu, kromě toho další skupina měla pouze infuze papaverinu. Ukázalo se, že nejlepší výsledky byly dosaženy při kombinaci magnetoterapie a papaverinových infuzí, visus byl zlepšen oproti kontrolní skupině.Objektivně nebyly nalezeny žádné změny při flresceinové angiografii sítnice. Autoři uzavírají, že magnetoterapie může být účelná zejména proto, že může být aplikována i ambulantně. Nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky.

Navigace

Akce a aktuality

  • Změna adresy firmy ! (1.1.2016)
    Nová adresa celá zpráva ]
  • KNIHOVNA 2013 (21.2.2014)
    pro uživatele TAO 80 celá zpráva ]

Vyhledávání